Recenze LIDOVÉ NOVINY(03/1996)
CD Jaromír Honzák: Getting There Together. Pylyjazz/P&J, 1995.
Jediné zcela jazzové vydavatelství u nás, P&J, vydalo nedávno sólovou desku kontrabasistovi JAROMÍRU HONZÁKOVI. V jeho třiceti šesti letech jde o sólový debut, předtím hrál vždy roli sidemana: v první sestavě Naimy, ve skupinách Vojtěcha Eckerta, Karla Růžičky atd., naposled pomáhal s deskou bratrům Ebenům. Na svém prvním albu nečekaně prokazuje kvality osobitého lídra a skladatele.
Název CD Getting There Together skutečně znamená vstřícnou souhru všech zúčastněných. Honzákova písničková témata jsou provázána se stejně nosnými sóly a dneska působí v hravé a pokorné oslavě hudby jako celistvý tvar. Tento způsob jazzu už má své pevné kořeny v Evropě. Důležité je, že s něj výrazně promlouvají, což nebývá u českého jazzu tak obvyklé. Na Honzákově albu jde o více než o energický stimul, stylovost nebo instrumentální techniku, o muzikantské vyjádření stavu duše – snad podobně jako v polských písních a francouzských valčících, které tu vzdáleně zanechávají melodické stopy. Nejen skladby, ale i Honzákovy polští spoluhráči přinášejí albu tenhle přirozený, mírně melancholický pocit.
Fakt, že lídrem příležitostně sestavené kapely je kontrabasista, není z poslechu hned patrný, jde tu o společný prostor, společné dílo, za nímž stojí celkem šest muzikantů: Pavel Zbořil na bicí, saxofonista Piotr Baron a pianista Kuba Stankiewicz, kytarista Peter Binder (v několika vždy skvělých polohách) a houslista Martin Zbrožek.
Bez nadsázky: debutem Jaromíra Honzáka by se mohl na krásně chlubit katalog ECM.
Petra Mičkalová